Ještě minulý týden sužovaly Moravskoslezský kraj povodně, naštěstí od středy 25. 9. 2024 zaplavuje Ostravu už jen současný tanec, nový cirkus a divadlo díky 11. ročníku festivalu MOVE Fest Ostrava. Pro mě osobně se jedná o návrat do města mých středoškolských let (která naštěstí byla ještě nedávno) i k samotnému festivalu, tentokrát z pohledu recenzentky.
Druhý festivalový večer zahájila mladá generace studentů tří tanečních škol ze Slovenska a Česka komponovaným večerem Fresh Dance. Inscenaci Kaleidoskop vytvořila německá performerka Stephanie Schrober v rámci projektu MOMENTUM pro studentky a studenty Vysoké školy múzických umení v Bratislavě (studijní program Tanečné divadlo a performancie). Včerejší derniéra byla mým čtvrtým setkáním s touto choreografií a přestože si zhruba pamatuji její strukturu, i tentokrát jsem objevila nové momenty a interakce, a to nejen díky úpravě z jedenácti na osm účinkujících. Název díla výstižně popisuje vizuální vjem neustálého pohybu těl prolínajících se v opakovaných sekvencích. Performeři, oblečeni v bílých kostýmech, byli v průběhu osvětlováni různě barevnými reflektory, což prázdnou scénu dynamicky proměňovalo. V diskuzi odhalili tanečníci oblíbené momenty společné energie i prohrabávání vlasů a náročnost choreografie v práci s počítáním si a memorováním množství podobných pohybových sekvencí.
Duet At the Beach studentů pražské konzervatoře Duncan Centre vznikl v rámci školního zadání před dvěma lety. Kvůli nedostatku času se dvojice rozhodla pojmout choreografii humorným způsobem, což dokazují růžové žabky, využívané jako telefon, nebo náhodně létající vzduchem. Expresivní slovní hodnocení krásného slunečného dne na pláži a pohyb těl připomínající vlny moře spojil na první pohled nesourodou dvojici do komické taneční miniatury.
Domácí tanečnice a tanečníci z Janáčkovy konzervatoře uzavřeli studentskou část dílem českého choreografa Jiřího Pokorného s názvem Útěk obra. Choreografie vznikla původně pro juniorskou složku souboru Nederlands Dans Theater (NDT 2) a následně byla přenesena do Národního divadla moravskoslezského v rámci komponovaného baletního večera Vzlety a pády, který jsem v roce 2018 navštívila. Zpěv Joanny Newsom (Does Not Suffice) mi stále zní v hlavě a stejně tak ve mně dodnes zakořenil hořkosladký pocit ze zpracování námětu nedobrovolné migrace a jedinečné scénografie. Studenti oborů současného a klasického tance na sebe vzali nelehký úkol, když se jim naskytla možnost část tohoto baletu nastudovat. Dokázali však, že jsou na správné cestě tanečního života, ve společných momentech připomínali jednolitou pohybující se hmotu, přelévající se do duetů. Jak sami na diskuzi přiznali, choreograf vybíral tanečníky do dvojic podle jejich osobitého pohybového slovníku a charakteru, aby co nejlépe vystihli vzájemné vztahy.
Po diskuzi s účinkujícími studenty následoval pěší přesun do divadla Komorní scéna Aréna, ve kterém proběhla česká premiéra slovenské inscenace YOLT (you only live twice), která v minulém roce získala divadelní ocenění sezóny DOSKY 2023. Čtveřici kamarádů a nezávislých umělců spojil pomocí zadání a výzev italský choreograf Manuel Ronda do absurdního světa pravidel a chaosu. Zatímco první polovina ve mně evokovala strohost a bezpohlavnost pracujících úředníků z antiutopického románu 1984, ve druhé polovině byly role konkrétně rozděleny. Alespoň na první pohled. Snad každý zná pohádku O Červené karkulce, ale co když je skutečnou obětí v příběhu vlk? A kdo je ve skutečnosti tím vlkem? Střídání postav i využití mluveného slova, kdy performeři své myšlenky nejdříve zašeptali a až následně vyslovili skutečně nahlas, vytvořil komický bizár a vzbudil ve mně pochybnosti ohledně pohádkových příběhů. V diskuzi účinkující i choreograf prozradili pozadí vzniku i tvůrčího procesu, imaginární scénář mistrovství světa v latinskoamerických tancích se zdrogovanou partnerkou i proč nahradila knock knock slovenská verze klop klop. Umělci jednoznačně posunuli hranice slovenského fyzického divadla na další úroveň a mně nezbývá než doufat, že v této cestě budou i nadále pokračovat.
Po obou částech večera následovalo prohlášení slovenských umělců, kteří vyslovili nesouhlas s destruktivním vedením Ministerstva kultury Slovenské republiky, které mimo jiné útočí na kulturní obec, provádí personální čistky, snižuje rozpočty kulturním institucím a ohrožuje práci pedagogů i studentů uměleckých škol. Kultúra má byť otvorená a žiadna iná.
Text: Petra Salíková. Foto: Kamil Hauptmann
Comments